Popis řady

• Výrobce: ČKD
• Počet náprav: čtyři
• Počet kusů: 233
• Vyráběna: 1958 - 1962
• Přezdívka: Malý Hektor
• Provoz: 1958 - dodnes
• Výkon: 552 kW
• Přenos výkonu: elektrický stejnosměrný
• Motor: spalovací motor 6 S 310 DR, 4 tlapové elektromotory TM 43/37x4 a trakční generátor 86/38x8
• Tažná síla: 160 kN
• Max. rychlost: 60 km/h, 80 pouze u 720.087
• Hmotnost: 61 t
• Délka přes nárazníky: 12 440 mm u prototypů a 12 560 u sériových

Historie

Myšlenky a sestavení Hektora se datuje do roku 1948, kdy byla ministerstvem dopravy učiněna objednávka na úzkorozchodné lokomotivy T 47.0 (později 705.9) a normálně rozchodné řady T 434.0. Lokomotivy měly být dodány v roce 1951, ale nezkušeností z vývoje motorovým lokomotiv v ČKD (ještě stále přednost měla parní trakce). Vývoj postupoval pomalu a první prototyp T434.001 vyjel z brány lokomotivky až v roce 1953. Pro časté závadu byl druhý prototyp vyroben až o 2 roky později a další stroje následovaly po následujících dvou letech. Kvůli překročení hmotnosti byly lokomotivy dočasně přeznačeny na T 436.0. Původně měla objednávka činit 10 kusů. Po osmém kusu bylo, ale rozhodnuto o v další výrobě těchto problematických a složitých lokomotiv a soustředit se na výrobu zcela nové řady T 435.0, jež by napravila chyby staršího typu. Zde začíná historie řady T 435.0. Pro výrobu dvou prototypů byl využit z velké části materiál, původně určený pro poslední dva stroje T 436.0. Proti prvnímu typu byl výkon zvýšen z 515 kW na 552 kW. Byl odstraněn poruchový parní generátor pro vytápění souprav a provedeny další změny. Prototypy byly dokončeny roku 1958. Deset let po prapůvodní objednávky. Následně byly předány do zkušebního provozu v depu Kolín. Byla vybrána z dřívějšího testovaní řady T 436.0. Provoz se neobešel bez počátečních problémů, postupně se povedlo dovést lokomotivy k dobré provozní spolehlivosti. Dále byla vyrobena 10 kusová ověřovací série. ČSD však neprojevila zájem z důvodu nespolehlivosti předchozí řady T 436.0. Všechny lokomotivy skončily v průmyslu. Stavba hydraulické ,,konkurence'' se ale zdržela a následujícího roku zadaly výrobu první série o 45 kusech. Z toho pět na rozchod 1 520 mm (pro překladiště Čierné nad Tisou). Druhá série byla objednána záhy a její výroba proběhla v roce 1960. I přes pokrok oproti řadě T 436.0 měly lokomotivy T 435.0 hlavní problém. Tím byly podvozky. Podvozky byly použité z typu T 436.0, tzv. pensylvánské podvozky. Díky tvrdému vypružení však praskaly jejich rámy a to představovalo velmi vážnou závadu. Byl proto vyvinut zcela nový podvozek s kyvnými rameny, tzv. kývačkový. Ten byl prověřován na posledním kusu druhé série T 435.087. Sériové tyto podvozky obdržely až lokomotivy poslední čtvrté série, vyrobené roku 1962. Kromě několika dalších změn (např.: montáží kompenzátoru výkonu). Lišily se na rozdíl od starších strojů nátěrem. První tři série měly tmavomodrý nátěr s krémovou barvou. Zatím co čtvrtá zelená s krémovou barvou. Pro potřeby ČSD bylo vyrobeno 150 kusů. Pro překladiště v Čierné nad Tisou pět lokomotiv. Pro obsluhu vleček 83 kusů. Zájem přišel i ze zahraničí lokomotivy byly exportovány. 

Současnost

Malý Hektoři řady 720 jsou určeny pro posun a dopravu lehkých nákladním vlaků. Z důvodu chybějícího vytápění se ukazují na osobních vlacích jen zřídka nebo jako záskok za jiné řady. Nejvíce v létě. Díky spolehlivosti si vysloužily přezdívku Hektor či Herkules. Dnes už se navíc s některými Malými Hektory setkáme v Muzeích nebo u soukromých dopravců. 

Zajímavosti

Lokomotivy řady 720 byly exportovány do Albánie, Iráku a NDR. Řadě T 435. odpovídaly první dva stroje řady ČME2 pro SSSR. Podle vzoru řady T 435.0 byla vyrobena větší řada T 458.1 (721). Od řady 721 se liší delším rámem, sériově montovanými kývačkovými podvozky a dalšími detaily, motor a většina pohonného soustrojí je převzata beze změn. I tyto lokomotivy byly sériově vyráběny a exportovány ve velkých počtech a většina(651 kusů) skončila pod řadou ČME2 právě v SSSR, další stroje došly do Indie a Polska